Náhlov 2012

Letos poprvé cítím potřebu se s vámi podělit o organizaci Oslav Horních vsí. I letos jsme musely /tím myslím moje druhé já - Blaženku Suchomelovou/ vzít košťata do  ruky a vymést pavouky a mrtvé mouchy...

I  letos jsme sháněly adresy rodáků, kontakty na Zpěvandule, faráře, napsat našim příznivcům, členům, z nichž mi odpověděla 1/3, zajistit posekání trávy kolem kaple a naučné stezky, zajistit maso na guláš, uzeniny...

Jsem ráda, že mezi naše přátele patří pan Pobuda a paní Němcová, kteří si vzali za své uklidit kapličku, vyprat ubrusy, vyzdobit květinami, aby mše proběhla na dobré úrovni.

Také pan Král, obyvatel Náhlova, který byl rád, že Náhlov zase ožije, a tak nám jen za náklady uvařil dva druhy guláše, vepřový a hovězí, celkem z 15 kg masa a to si ještě pro maso k nám dojel.

Když jsme navážely s Blaženkou věci do Náhlova, vypadalo to, že se stěhujeme a to samé bylo v sobotu.

Jen pro představu - 22 bochníků chleba, housky, rohlíky, 4kg sádla se škvarkama, pečené maso, sekaná, plechy s koláči, ale i plastové nádobí - kelímky, talíře, lžíce, lžičky, míchátka, frťánky, kameninové talíře, misky...ale i pytle na odpadky a zeleninu, koření, papírové ubrousky, toaletní papír a vůni a mýdlo na wc. Věci na naši prezentaci, pohledy, staré Občasníky (všechno bylo rozebráno).

Nechyběl ani zvon přání, květinová výzdoba a dobrá nálada.

Domluvit spolupráci s děvčaty z muzea, rozdělit se, kdo bude dělat kafe, vodu, kterou jsme mimochodem v průběhu přednášky rozlévaly ze džbánů. Obvolat ty, kteří projevili zájem, zda a jak a s kým pojedou do Náhlova.

Domluvit, vyzvednout, ale také odevzdat diaprojektor (nemalou a ne levnou věc) zapůjčený od města Mimoň.

A holky v kuchyni? Dík za ně, vydávaly guláš, připravovaly a zdobily talíře, určitě jste ochutnali.

Takže…Vážení přátelé, nechtěla bych znovu slyšet, že organizace byla špatná. Spíš poraďte nebo řekněte, jak příště pomůžete i vy. I já bych si chtěla sednout a v klidu poslechnout prezentaci pana Tomka, ale opravdu to nejde a nemůžeme (a ani vy jste nebyli) být všude.

Takže znovu velikánské poděkování panu Pobudovi a paní Němcové za kapličku, manželům Královým, paní Dáše za muzeum, paní Novotné, Honsová a Krousové – kuchyň, panu Tomkovi za prezentace, panu Dvořákovi za šanony, panu Mayerovi za dopravu diaprojektoru a starosti s tím a za natáčení celé akce, Petru Polakovičovi za prostory a nejvíc Bláže a všem, kteří napekli, o všech ani nevím.

Pokud jsem na někoho zapomněla, omlouvám se a všem vám moc děkuji a těším se na 5. ročník už teď

- L.Š. -

A pod čarou? Asi se opravdu líbilo, dostala jsem totiž prezentem šampíčko a i když jsem s ním měla jiný úmysl, ztratilo se, ale jak říkám, přišla jsem v životě o víc...