Wondrak Papierhuelsefabrik

Bleicherei und Appretur - Papiershuelsefabrik Wondrak

 

Adresa:

Engelberg 2/ll – Místo vedle dnešních jatek v Potoční ulici (ulice směrem k silu), objekt byl umístěn pod strání v místech, kde jsou dnes pozemky mimoňských jatek. Dnes už na tomto místě nejsou po objektu žádné stopy.

1801 – August Stark staví tuto fabriku jako první a nejstarší v Mimoni, původně jako kartounku, pro potisk textilu (Kattundruckerei). Počátky této továrny náleží do doby prvního nástupu českých průkopníků spojených se jménem Jana Josefa Leitenbergera. August Stark se k rodině Leitenbergerů přímo přimknul, protože se stal manželem Leitenbergerovy dcery Elišky. Při ničivém požáru, který Mimoň zasáhl v roce 1806, byla továrna poničena a v témže roce umírá továrník Stark. Vdova Eliška prodala v roce 1820 obnovený podnik svému bratrovi Ignáci Leitenbergerovi, který v té době úspěšně podnikal v dnešních Nových Zákupech. Dalším majitelem podniku se stal roku 1830 Karel Leitenberg a v tomto období dosahuje export potiskovaného textilu svého vrcholu. Mimoňská továrna zaměstnávala na 250 dělníků, mužů, žen a dětí.

Vysoká produktivita továrny byla patrná z přehledu inventáře z roku 1832. V té době zde byl již zaveden válcový tiskařský stroj se zásobou šedesáti ocelových válců s různými vzory. Do provozu byly zavedeny parní stroje, pracovala tu parní barvírna s kotlem o výkonu 12 koňských sil. Z Anglie byl dovezen parní stroj na sušení látek, pro přípravu suroviny byly určeny tři velké bělící kádě o obsahu 300 kusů díla celkem. Provoz obklopovaly dílny pro formíře, stáje pro potahy, valcha a prostory pro sušení vypraných bavlněných látek na slunci.

Obrat výroby v penězích se v roce 1832 pohyboval až na úrovni 350 000 zlatých a díky propojenosti s leitenbergerovým impériem, měla továrna přístup do skladů v Praze, Vídni a Miláně, zásobovala trhy v Budapešti, Linci, Brně, a Debrecíně. Dodávala pestřepotištěné štočky na látkách vynikajících skutečnou jemností, takže výroba šatů z nich se stala velmi populární a ovládala módu středních vrstev společnosti. Do výroby náležela i produkce šátků a kapesníků. Na výstavě řemeslnických výrobků v roce 1831 získala zlatou medaili. Jako kartounka fabrika fungovala až do roku 1860.

1860 – Změna výroby z kartounky na bělící a dokončovací textilní práce (Bleicherei und Appretur), opět se střídají majitelé, roku 1880 to byl hrabě Hartig, 1894 fabriku vlastnili synové Adolfa Gürtlera z Jablonného v Podještědí, ještě téhož roku převzal vlastnictví Rudolf Ullrich z Mimoně, roku 1899 fabriku vlastnil Adolf Stoppel, dalším majitelem byl rok poté, tedy roku 1900 D. Glasser z Rochlic u Liberce, až konečně roku 1902 fabriku kupuje Josef Anton Wondrak ze Cvikova a zřizuje výrobu papírových rolí (špulek) – Papierspulenfabrik.

1902 – Započata výroba papírových rolí a špulek, která vydržela až do poválečných dob. Po odsunu německého obyvatelstva v areálu sídlil Agrochemický podnik (ACHP), který zde provozoval výkup. Po odchodu ACHP objekt chátral a v 70 letech minulého století byl stržen.

Vedle stojící městská jatka, z jejichž střechy je fotografie pořízena, komín jatek (blíže) stojí dodnes, byla v roce 1997 prodána firmě Váša, areál jatek zrekonstruován a rozšířen i na místo bývalé fabriky.

Dnes již po této nejstarší mimoňské fabrice není ani stopa.

Kontakt

Lenka Špačková Březinova 72/5
Mimoň
CZ - 471 24
+420 724 522 279 lenka.fogl@seznam.cz