Zdislav Berka z Dubé

12.03.2018 19:03

V tomto článku plníme slib z loňska a zastavíme se u majitelů zákupského panství z rodu Berků. První z velkých osobností Berků – možná největší – sezením na Zákupech byl Zdislav Berka z Dubé. Podoba ani přesné datum narození nejsou známé, odhad je někde mezi lety 1467-70. Jeho otcem byl Jaroslav Berka z Dubé, který zemřel roku 1493 a byl pohřben v dnes již neexistujícím českolipském kostele sv. Petra a Pavla. Tehdy měl Zdislav již jen bratra Adama, Jiří předtím zemřel.


Po dalších úmrtích v rodu nastalo roku 1502 velké přerozdělování majetků, Zdislav s Adamem ale část panství prodali za dva roky strýci Jiřímu. Berkové se také dohodli o převodech majetku při úmrtí hlavy rodiny. Zdislav koupil v roce 1518 od strýce Petra zákupské panství a časem přikoupil i hrad Milštejn u Cvikova s okolní držbou. To již byl ženat s Magdalénou ze Šebířova. O rok později se stal přísedícím komorního soudu a podnikl cestu s ostatními šlechtici do Uher kvůli návratu Ludvíka Jagellonského do Čech.

Ludvíka Jagellonského nechal jeho otec Vladislav korunovat již jako dvouletého uherským králem roku 1508 a o rok později i českým králem. Když roku 1516 Vladislav Jagellonský zemřel, bylo Ludvíkovi deset let a jeho poručníky se stal strýc polský král a litevský velkokníže Zikmund I. Starý a římský císař Maxmilián I. Král „Dítě“, jak byl Ludvík přezdíván, sídlil v uherském Budíně. České království ovládaly spory dvou největších mocenských skupin, první okolo nejvyššího purkrabího českého království Zdeňka Lva z Rožmintálu a druhé seskupené okolo nejvyššího hofmistra Viléma II. z Pernštejna. Zemi hrozila až občanská válka, kvůli které Zdislav Berka z Dubé s několika šlechtici podnikl už zmíněnou cestu do Budína. Král však přijel do Prahy až roku 1522, aby se snažil obnovit panovnickou moc reorganizací české komory. Propustil Zdeňka Lva z Rožmintálu spolu s jeho úředníky, obvinil jej ze zproněvěry zemských peněz a nahradil ve funkci Vojtěchem z Perštejna. Král dále vyvíjel tlak na stavy, aby vrátily rozchvácený královský majetek, zejména hrady a do úřadů dosazoval nové lidi. Zdislav Berka byl tak jmenován 2. března 1523 nejvyšším zemským sudím Českého království. I přes pozdější tlaky ze strany Zdeňka Lva z Rožmintálu se u zemského soudu udržel.

V roce 1526 se rozhodl turecký sultán Sulejman I. k dalšímu tažení s cílem obsadit celé Uhry, protože předtím v roce 1521 pádem uherské pohraniční pevnosti Bělehradu získal cestu do maďarských nížin. Ludvík Jagellonský se obrátil se žádostí o pomoc ke všem evropským dvorům, ale ta přišla velmi omezená. Nepočetné uherské oddíly (část uherské šlechty krále bojkotovala) podporované pomocnými sbory z Čech a Moravy podlehly 29. srpna dvojnásobné turecké přesile. Král při útěku z bojiště utonul v bažině. O nárok na uprázdněný český a uherský trůn se přihlásili Habsburkové (manželkou Ludvíka byla Marie Habsburská), ale české stavy nárok Ferdinanda Habsburského odmítly a trvaly na svobodné volbě.

23. října 1526 se dohodlo 24 volitelů v čele s Adamem I. z Hradce na osobě Ferdinanda I. Mezi nimi byl i Zdislav Berka. Loajální a hlavně tehdy jako jeden z mála českých šlechticů plynulou němčinou vládnoucí Zdislav asi velmi zapůsobil na tehdy třiadvacetiletého Habsburka, protože hned následující rok jej jmenoval král fojtem Horní Lužice, čímž se vzmohl a v roce 1528 koupil od svého bratrance Jablonné, roku 1532 vykoupil od všech příbuzných Zákupy a hrad Milštejn s okolním panstvím. K dalším akvizicím patřil Dobranov, ¼ hradu Lipá, Kunratice a Police. Počátkem roku 1530 požádal o papežský dispens, aby si mohl vzít Betrix z Kolovrat, vdovu po strýci Petru Berkovi (s předchozí manželkou Magdalénou neměl žádného potomka). Roku 1534 se stal Zdislav Berka dokonce nejvyšším hofmistrem a započal přestavbu nepohodlného vartenberského hradu v Zákupech na renesanční zámek. V roce 1540 zde již zřejmě s Beatrix a jejími dětmi bydlel, protože prodal svou část Lipého, Beatrix však brzy zemřela.V témže roce obdržel od krále titul „Kancléř královských synů“. Na přímluvu krále také získal pro Zákupy povýšení na město a udělení městského znaku. Následující rok mu udělil král Zdislavu Berkovi v zástavu Mělník a později (1549) i okolní vesnice. To byl již potřetí ženat s Annou z Vartenberka. V souladu s rozhodnutí české královské rady podporoval katolíky a pronásledoval jednotu bratrskou spolu s novoutrakvistickými kněžími, kteří se vedeni Lutherovým příkladem oddělili od kališníků. Roku 1550 zahájil dostavbu kostela sv. Fabiána a Šebestiána. Roku 1553 zasáhla Čechy morová rána, které podlehl i Zdislav Berka z Dubé ve stáří přesahujícím osmdesát let. Ze všech tří manželství neměl vlastního potomka a svá panství odkázal Zbyňku Berkovi, synovi bratrance Jindřicha Berky.

Ve své závěti z roku 1553 pamatoval Zdislav Berka i na Zákupy: ...„Item obzvláště tuto zvláštní milost a lásku městečku Zákupy a vsem v Kamenici, Brenné celým a vsem Kecendorfu a Bohatici a lidem v nich osedlým na dvořích kmetcích s platem, což tu mám a v témž městečku Zákupy lidem na domích, krčmách a dvořích kmetcích s platem činím, v kterémžto městečku a vesnicemi od starodávna dva dny roboty vykonávati povinni byli a dělali, jeden den k žádosti a za druhý den do vi d. bílých platili a dávali, což od dávných časů tak stalo a se zachovávalo, i poněvadž dotčení lidé při stavení zámku Zákupy i jinak dobře i poslušně se vždy zachovávali, pro takové jich ke mně dobré zachování, aby po ten den smrti mé více pánuom poručníkoum, dědicoum ani budoucím mým, i tudíž nápadníkuom takové roboty čititi povinni nebyli a více ji nečinili, ani od žádného jim mimo to mé prominutí a odpuštění, tím obtěžováni pod žádným vymyšleným způsobem nebyli kromě roboth jiných povinných. A pro budoucí památku mne pána svého aby budoucně to měli dávám jim městečku svému Zákupy a vsi Gecendorfu, což tu mám a držím k dědičnému držení a užívání nynějším a budoucím lidem téhož městečka a vsi vrch aneb horu řečený Kamenicky, aby oni jej míti, držeti, jeho užívati mohli a moc měli beze vší překážky pánov poručníkov, dědicov i budoucích nápadníkov mých a každého času na budoucí a věčné časy, avšak vymieňujíc všecky a všelijaké hony a lovy a jiné myslivosti zvěří i ptactva, a dříví aby sobě městečko Zákupy aneb Kecendorf k stavení a k pastvám chovali, jestliže by Pán Buoh voheň na ně neb na kterého z nich dopustiti ráčil, aby se mohli neb mohl k tomu utéci a tu k své potřebě zase k stavení dříví nacházeti a nejináče aby toho dříví stavěcího užívali, leč by takový těžký pád na osoby neb osobu ohněm přišel.“..

Zdeněk Rydygr

Zdroj:

: Z.Rydygr – Šest století spolužití Čechů a Němců v Zákupech, nevydáno; Wikipedia; Martin Aschenbrenner – Závěť Zdislava Berky z Dubé a Lipé na Zákupech, Bezděz 2007