Mimoňský zámek

09.06.2008 14:50

9. červen je pro Mimoň smutný den. Na tento den připadla v roce 1985 konečná demolice našeho zámku. Jak to tenkrát vlastně bylo ? Co předcházelo této zajisté velmi smutné události ?

O demolici mimoňského zámku se toho již napsalo opravdu hodně a tak si připomeňme, jak to bylo se zámkem po roce 1945 až do jeho posledních chvil, kdy se stal podkladem pro autobusové nádraží.

Budova, jako panské sídlo zde stála již od druhé poloviny 16. století, kdy jí zde započal v renesančním stylu mezi lety 1570-1578 budovat Karel z Bieberštejna. Druzí majitelé, Mazancové z Frymburka budovu, jako panské renesanční sídlo téměř dokončili. Jako další majitelé následovali Myllnerové z Mühlhausenu, kteří jej mezi lety 1601 - 1620 vlastnili, a byli to právě Myllnerové, kteří původně přízemní panské sídlo zvýšili o patro a dokončili tak jeho stavbu, která se tak začala podobat už spíše zámku, než panskému sidlu. Nicméně o zámek se ještě nejednalo. Toto dokončení přišlo v roce 1604.  Následovali Zeidlerové a na chvíli i  Albrecht z Valdštejna. Zeidlerové zámek, zpustošený během 30 leté války částečně obnovili a do raně barokní opravdové zámecké podoby jej dopřestavěli Putzové z Adlersthurnu. Dá se říci, že rod Putzů byl pro Mimoň velmi významný, který se velmi zasloužil o rozvoj města. Od roku 1718 spadl zámek do vlastnictví Hartigů, kterým jej přinesla věnem Marie Terezie Isabela Putz. Poslední, klasicistní podoba zámku (tak, jak je na ilustrační fotografii) pochází z dob po velkém požáru města, čili po roce 1806. Majetkem rodů Hartigů zůstal až do konce druhé světové války. Hartigové, kteří po druhé světové válce přišli o zbytek svého majetku, se pokusili alespoň zámek získat zpět, leč marně. Poslední z rodu Hartigů, kteří mimoňský zámek, resp. už jen jeho část obývali, byl František Karel Hartig ( * 1921 Mimoň - † 2004 Salzburg) se svou ženou Žofií (Sophií) Valdštejnovou ( * 1921 - † 2011 Salzburg). Na sklonku roku 1947 převzaly mimoňský zámek Vojenské lesy a statky a oba poslední Hartigové byli jako rakouští státní příslušníci repatriováni do Rakouska.

Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a v roce 1947 jej převzaly, jak již bylo zmíněmo, do správy tehdy nově vznikající Vojenské lesy a statky, pod správou ministerstva obrany včetně zámeckého parku s tím, že zámek je pod státní památkovou ochranou a podle toho se k němu bude přistupovat.. Původně tam mělo vzniknout ředitelství Vojenských lesů a statků a Vojenská správa. Jenže už v roce 1947 přišly první požadavky na odbourání zadní části zámku (zámecké kaple) a vystavění plechových garáží, což bylo zamítnuto a naopak nevhodné přístavby, které v zadním traktu bůhví proč vznikly byly zlikvidovány. Ředitelství Vojenských lesů a statků a Vojenská správa nakonec v zámku zřízeny nebyly a zámek sloužil až do požáru v roce 1950 jako skladiště. Tentokrát šlo o požár hlavního traktu ve II. podlaží a na půdě. Prohořela střecha, která již v tuto dobu byla požkozená houbou.

Od let 1952 - 1953 se začínají vymýšlet projekty na opravu zámku, které však nebyly nikdy dotažené do konce. Mezi prvními byl projekt na opravu prohořelé střechy, ale bohužel, oprava střechy nebyla udělána dobře a do zámku dlouhou dobu zatékalo a veškerá stropní konstrukce byla napadena dřevokaznou houbou. V roce 1955 přichází Vojenská správa Liberec opět s požadavkem na vyjmutí zámku z památkové ochrany. To tehdy sice ještě možné nebylo, nicméně budova zámku již byla natolik zdevastovaná různými neodbornými přestavbami, že jeho vnitřní barokní podoba zhruba deset let po válce téměř zmizela.

V roce 1958 přichází od MNV Mimoň příslib zámek upravit a to přednostně fasádu, aby nebudila pohoršení mimoňského obyvatelstva. Opět bez výsledku.

Mezi tím, bylo již od roku 1956 vedeno několik jednání ohledně využití zámku. Tehdejší Československá Lidová Armáda (ČSLA) z něj chtěla udělat skladovací prostory, s čímž orgány státní památkové péče nesouhlasily. Dále bylo navrhováno umístění Místního Národního Výboru (MNV), pošty, knihovny, Lidové školy umění (LŠU), tehdejší Veřejné Bezpečnosti (VB) dnešní Policie ČR pozn. aut., restaurace, místnost pro Socialistický Svaz Mládeže (SSM) apod.

V průběhu těchto jednání bylo konstatováno, že stav zámku je stále horší a horší, a že rekonstrukce si vyžádá rok od roku vyšší částku a je větší než na co jsou v současné pětiletce peníze (peníze se bohužel nenašly v žádné pětiletce). Ani v jednom případě nedošlo k dohodě ohledně realizační kapacity. Můžeme tedy říci, že od roku 1958 až do posledních dní je problém stále stejný. Nejsou finanční prostředky, a nejsou ani výhledové plány a není realizační kapacita a je i výhledově nepravděpodobné, že bude zajištěna.

V roce 1971 byl zámek převeden do vlastnictví Městského Národního Výboru (MěNV) Mimoň, a pokračovalo se v řadě dalších bezúspěšných jednání, problémy byly pořád stejné, jak je shora uvedeno. Zároveň v tomto roce proběhlo zjišťování stávajícího stavu.

V roce 1972 rada Okresního Národního Výboru (ONV) schválila projektový úkol na opravu zámku s tím, že v přízemí bude nutno umístit skladovací   prostory, a potom Domovní správu, a další tehdejší instituce  Veřejnou Bezpečnost (VB), Socialistický Svaz Mládeže (SSM), Požární Ochranu (PO), sklady   vojenského útvaru (VÚ), sklady Okresního Stavebního Podniku (OSP)... Náklad 23 647 000 Kčs. Tento projektový úkol byl v roce 1973 Ing. Arch. Soukupem dopracován.

Projekt by tedy byl, a za dva roky na to, roku 1975 slíbily opravu Pozemní stavby Liberec (PS Liberec), kterou zprostředkoval Stavební odbor Krajského Národního Výboru   (SKNV).

Jenže za další dva roky, v roce 1977, když už byla oprava zámku konečně na dohled, Pozemní stavby Liberec odmítly již sjednanou opravu fasády splnit. Prostě opět nebyly peníze a zadarmo ani kuře nehrabe. Objekt zámku byl nabídnut pro potřeby muzea, ze strany muzea ovšem nebyl zájem. Na konci roku 1977 probíhá jednání za účasti okresních orgánů, kde bylo poprvé rozhodnuto požádat o sejmutí památkové ochrany. Již se nemluví  o památce II. kategorie, ale o památce III. kategorie.

V říjnu roku 1980 zasílá Městský národní výbor v Mimoni (MěNV) dopis na Okresní Národní Výbor (ONV) do České Lípy ohledně nutných zabezpečovacích prací na budově zámku, který je v dezolátním stavu. V prosinci roku 1980 přijímá Okresní Národní Výbor v České Lípě (ONV Česká Lípa) usnesení č. 25.04/80 ONV Č. Lípa o demolici. Na základě tohoto usnesení je znovu vznesena žádost o upuštění od památkové ochrany.

Za dva roky 23. 03. 1982 Ministertvo Kultury ČSSR rozhodlo, že od sejmutí památkové ochrany neustoupí. Na to konto 9. 4. 1982 Městský Národní Výbor (MěNV) Mimoň opět podává odvolání, které bylo značně dlouhou dobu nevyřizováno. 15. ledna 1983 přichází urbanistická studie Stavoprojektu Liberec ohledně celého náměstí. Plocha, na níž stojí zámek je označena otazníkem.

Od roku 1893 už netlačí na demolici jen město Mimoň, ale i ONV Česká Lípa. 2. 5. 1983 odchází z Okresního Národního Výboru v České Lípě (ONV Česká Lípa) řediteli 6. odboru Ministerstva Kultury ČSSR s vysvětlením celé   záležitosti.

U roku 1983 se na chvíli zastavme. V tomto roce proběhly několikeré osobní intervence tehdejšího předsedy Okresního Národního Výboru v České Lípě (ONV Česká Lípa), soudruha Valenty, poslední 18. 11. 1983. Na základě všeho shora uvedeného, následoval osobní dopis PhDr. Švagery, náměstka tehdejšího ministra kultury soudruhovi Valentovi, tehdejšímu předsedovi Okresního Národního Výboru v České Lípě (ONV Česká Lípa), kde je sděleno, že se od památkové ochrany neupouští a pokud se týká dalšího řešení situace, je navrhovaná schůzka na začátku roku 1984 ještě společně s doc. ing. Kymličkou, předsedou zvláštní komise.

V lednu 1984 odchází dopis z Městského Národního Výboru v Mimoni (MěNV Mimoň) na Ministerstvo Kultury ČSSR ohledně zaslání oficiálního rozhodnutí o neupuštění památkové ochrany. Rozhodnutí o neupuštění památkové ochrany však již nebylo nikdy zasláno. Ten samý rok v únoru, 17. 2. 1984 následuje dopis Městského Národního výboru v Mimoni (MěNV Mimoň) na Okresní Národní Výbor v České Lípě (ONV Česká Lípa) ohledně nutných zabezpečovacích prací (Padání cihel a omítky).

V roce 1984, tedy již necelý rok před demolicí nastává následující situace: 29. září 1984 zaslalo Ministerstvo kultury ČSSR tímto přípisem rozhodnutí o sejmutí památkové ochrany:


"Ministerstvo kultury ČSSR pod čj. 7667/82 z 22. 3. 1982 vydalo rozhodnutí o neupuštění od památkové ochrany zámku v Mimoni okres Česká Lípa, proti němuž podala rada Městského národního výboru v Mimoni odvolání pod čj. 749/62 z 9.4.1982.
Ministerstvo kultury ČSSR na základě tohoto odvolání zahájilo pod čj. 8789/82 řízení o rozkladu a znovu si vyžádalo stanoviska účastníků řízení. Následně byl komplexní materiál předložen do zvláštní komise MK ČSSR pod čj. 18 133/82, které na jednání 4. května 1983 dospělo k závěru, že není vhodné upouštět od památkové ochrany a doporučila další postup k hledání možnosti zachování objektu s tím, že se k závěrečnou posouzení vrátí znovu v r. 1984.
V souladu s uvedenými závěry byla provedena řada jednání a šetření s negativním výsledkem. Souhrnná informace byla předložena na zvláštní komisi MK ČSSR, svolané dne 29. 6. 1984, která konstatovala, že ze strany MK ČSSR byly vyčerpány všechny možnosti k záchraně objektu a bude proto vydáno rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany po splnění těchto podmínek (SÚPPOP čj. 4112/84 z 14. 9. 1984):

  1. bude dvojmo předložena komplexní měřická dokumentace celé¬ho zámeckého areálu tiskem 1:50. Měření provedlo v r. 1971 SÚRPMO, je vyhovující. Je však třeba toto zaměření objednat tiskem

  2. bude dvojmo předložena zpráva o provedení podrobného histo¬rického prozkumu s ohledem na hodnotu objektu a složitost jeho stavebního vývoje. Jeho součástí bude i zaměření torsa sgrafit a profilací (objednat u SÚRPMO),

  3. bude vyhotovena dvojmo fotografická dokumentace 13 x 18 cm, jejíž podrobnosti stanoví Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí n/L. Je třeba zachytit zá¬mek v širších vztazích, podrobné zdokumentovat interiéry a exteriéry, zejména pak ty části, které dokládají původní vzhled objektu,

  4. zajistit v dohodě s KSSPPOP návrh na vhodné umístění vybraných kamenných prvků hlavního klasicistního schodiště,

  5. zajistit konzultaci nové zástavby s KSSPPOP

  6. zachovat v co největší míře park a věnovat péči zejména té části, která tvoří městskou zeleň.

Jedno vyhotovení dokumentace a zpráva o průzkumu budou předloženy Státnímu ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze a jedno vyhotovení Krajskému středisku statní památkové péče a ochrany přírody v Ústí n.L. Jakmile obě organizace oznámí, že byly vyhovujícím způsobem splněny podmínky stanovené pod bodem 1) až 4) na doporučení 6. odboru, vydá zvláštní komise rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany.

Dr. Helena Hanšova v.r. vedoucí oddělení památkové péče"
 

A jak to bylo s vlastním odstřelem zámku ?

 

Demolice mimoňského zámku byla rozdělena do dvou fází. První fáze, odstřel severního křídla zámku byl proveden 28. dubna 1985 v 9,00 hodin ráno. Druhá fáze, odstřel jižního křídla a střední části zámku měl být proveden 7. června 1985. Těsně před odstřelem se však nad Mimoni přehnala prudká místní bouře, přičemž blesk, který uhodil do zámku, zažehl připravené nálože, které střední část zámku z větší části samy odstřelily. Sutiny střední části se musely pod dohledem pyrotechniků odstranit, celý objekt znovu překontrolovat a poté 9.června 1985 zbývající část odstřelit. Sutiny materiálu zámku byly odvezeny do močálu pod Kalvárií, a později na nich bylo postaveno autobusové nádraží.

Smutný konec budovy, která přežila víc než čtyři století. Budovy, která přežila požáry, plenění a rabování po Bílé hoře, budovy, která přežila třicetiletou válku, první i druhou světovou válku, ale "bourací soudruhy" už bohužel ne.

Kontakt

Lenka Špačková Březinova 72/5
Mimoň
CZ - 471 24
+420 724 522 279 lenka.fogl@seznam.cz