Mimoň - doba nejstarší první část

11.06.2008 10:31

Do dávných dob pravěku sahají počátky jisté obchodní cesty procházející Mimoni od j. na s, asi stejně jako pozdější zemská středověká stezka. Tato středověká zemská stezka byla významnou životní dopravní tepnou, která podstatnou měrou odrážela celou dávnou i nedávnou historii města Mimoně a jeho okolí. Podél této cestě vznikaly významné hrady, osady, které později přerostly v méně či více významné obce. Mezi ně největší význam měla Mimoň. Její původní pojmenování asi nebude již možné zcela přesně nikdy přesně určit, lze vycházet jen z útržkovitých různých záznamů. Tille ve svém rozsáhlém díle označuje jeho původ za keltský, Sedláček uvádí jeho označení za německý původ. Český název pochází údajně z mužského osobního jména Mimon, jak uvádí Profous.

Rod neznámého původu, jehož příslušníci se vyskytují v písemných pramenech 13. a 14. stol. jako rytíři z Nimans, Niemandes, von Nymas apod. bývá uváděn v souvislosti s malým statkem von Mimon. Posledním, kde se uváděl jako z Mimoně (von Mimon) a také na mimoňské tvrzi sídlil je uváděn jistý Beneš z Mimonu, jež se objevuje v právně finančních spisech jednání v 70. a 80. letech 14. století (ve věci sporu arcibiskupa Jana z Jenštejna a Helfenburku). V té době přikoupili městečko M. pravděpodobně páni z Vartenberka, kteří byli vlastníky rozsáhlých držav a hradů, zejména Ralska a Stráže (rozuměj pod Ralskem). Od roku 1359 se do jejich držení dostal i hrad a panství Děvín, který putoval z královských rukou do vlastnictví různých majitelů. Bratři Jan a Vaněk z Vart., držíc nejdříve veškeré statky společně, si vymohli r. 1371 od Karla IV. potvrzení prastarých celních práv a mýta, spojené s ochrannými povinnostmi z jejich strany - tj. závaznost, že aby kupci z Čech a Žitavy a naopak jezdili východně po Mimoňské silnici, což značnou měrou sloužilo k rozkvětu Mimoně. Tyto výnosy byla tak význačné, že i po smrti Jana z V. se jich nikdo z jeho dědiců nechtěl vzdát. Např. Petr z V., který obdržel jako dědický podíl Děvín s příslušným panstvím, obdržel navíc ještě 1/4 dílu z celních výnosů a k tomu odpovídající část městečka Mimoň.
Nejstarší ze synů Jana z V. Jan opovrhnul kanovnictví a převzal majetek Ralska a věnoval se vlivného politického životA. 2 X se protivil králi Václavovi (IV.) a naopak horlivě sloužil Zikmundovi, který jej považoval za sloup katolické víry v zemi. Pro tento jeho postoj, přitáhly r. 1426 husité k M., kterou vypálili. Vartenberkové se v té době zabředli do sváru s Lužičany, které vedly ke krvavým půtkám, loupeživým tažením a nakonec k popravě Jana z Ralska ml. v r. 1433. Vartenberkové dílem po dobrém, dílem z přinucení vstoupili do spolku s kališníky. Na hrad Ralsko byla přijata posádka Jana Čapka ze Sán, který byl vrchním hejtmanem sirotků, kteří odtud i z okolních hradů škodili Lužičanům.
Ani po uzavření míru se nedostaly hrady do rukou pravým dědicům, ale přecházely z ruky do ruky provázeny neustálými soudy a dobýváním, sloužícím jako východisko dalších válečných akcí, zejména když se Lužičané protivili králi Jiřímu z Poděbrad. Z těchto let jsou o Mimoni jen letmé zmínky, jako příkladně spor Jana ml. z V. na Děčíně, který dědictvím a koupí získal panství Ralsko (r.1457) s některými okolními vesnicemi; k němu náleželo i mimoňská celní stanice. Děpolta z Rizenburka, spoludržitel Stráže, obvinil Jana ml. z V. že mu zadržuje tutu celní stanici. Tento Děpolt tvrdil, že již přes 40 let náleží Stráži toto clo. Toliko je zadáno, že za velkého lužického tažení ze Žitavy proti přívržencům Jiřího z Poděbrad byla Mimoň velmi zpustošena.
Ale i po uzavření míru těchto událostí zůstává Ralsko hnízdem loupeží a zlodějství, stalo se postrachem svého okolí, hlavně však kupeckých cest. Proto jej Král Vladislav v prosinci 1481 nechal prohlásit za ODÚMRŤ a právo k němu udělil nejdříve Linhartovi z Gutersteina, tehdejšímu pánu na Stráži, po jeho smrti pak pánu Šťastnému z Valdštejna a posléze však své nároky prokazoval Hanuš Cedlic z Cedlic, kladský rytíř, který jej koupil od Kryštofa z Vart., syna Jana z Vart. , r. 1481.
Cedlicové zde pravděpodobně dlouho nebyli, neboť r. 1505 se dovídáme, že 24.června uvedeného roku (1505) uděluje mimoňským jisté výsady Oldřich z Bibrštejna jakožto majitel Ralska. Od něj odkoupil pustý zámek Ralsko s pustým poplužným dvorem a pustou vsí, městečkem Mimoň a ves Okrúhlá, syn Kryštofa z V. Jan z Vart., který k Taulkenberku (?) přikoupil r. 1511 děvínské panství, sestávající tehdy z poplužného dvora a městečka Osečné, vsí Břevniště, Utěchovice, Chrástná, Kotel, Svébořice, Žibřidov (asi Žibřidice pz.), Hamr, Ostrov, Noviny, Palohlavy, Náhlá a Medný.
Jan z Vart. udělil mimoňským 22.5.1516 mnohé městské výsady, ale ještě téhož roku prodává tyto statky představující celé panství Ralsko a Děvína. Více jak půl století pak jsou to panství v rukách Bibrštějnů.
Oldřichův syn Jáchym z Bibrštejna prodal totiž statek své manželky Jitky z Landštejna na Moravě, a zato mu bylo zemským soudem uloženo, aby v téže sumě nakoupil statky v Čechách. Jednal proto s Janem z V. o zakoupení Děvina a Ralska. Koupě pak byla uložena do zemských desek 5.12.1516.
Po smrti Jáchyma z B. r. 1521 přešlo zboží dočasně na jeho syna téhož jména (Jáchym z B. ml.), od něj pak na jeho bratrance Jana a Bedřicha z Bibr., Jan z B. však brzy svoji polovinu prodal Bedřichovi z B.. Bedřich z B. věnoval 6.500 zlatých uherských na panství Ralsko a Děvín své manželce Zikuně Šlikovně, která tu po jeho předčasné smrti r. 1530 vládla za nezletilého Karla z B.. Tak jako za všech Bibrštejnů, tak i za ní propukávaly různé majetkové spory. Zikuna se provdala r. 1534 za Zikmunda Berku z Dube, s nimž měla syna Petra Berku. Po její smrti r. 1548 věnoval Děvín a Ralsko tentokrát Karel z Bibr. své ženě Elišce Minkvicové. Karel z B, vedl velkolepý život renesančního kavalíra. Na svých panstvích velmi mnoho stavěl. Stavěl kostely, v Mimoni postavil panský dům (pozdější zámek na náměstí -pz.OH). Sídlíval i na přestavěném Děvině. Přestože zastával vlivné a význačné úřady -byl radou, hejtmanem hlaholského knížectví a nejvyšším mincmistrem - měl neustále značné finanční potíže, které vedly k rozprodávání jeho majetku (panství)
Roku 1569 prodal Žibřidice a Osečnou spolu se 4 dalšími vesnicemi, r. 1577 prodal dvůr Ralsko včetně lesů, rybníkem a mlýnem Hraniční Erazimu Hyrspergarovi ze Stráže, r. 1578 prodal ves Břevniště a Utěchovice, r. 1581 Chrástnou + 2 vesnice a r. 1582 Svébořice.

UPOZORNĚNÍ

Veškeré pozvánky na naše akce najdete zde na našem spolkovém webu, nebo je zasíláme mailem, či SMS zprávou.

 

K odběru pozvánek na naše spolkové akce se můžete přihlásit pomocí našeho kontaktního formuláře, stejný formulář použijte také při případném odhlášení z odběru.

Administrace webu:

info@historiemimone.cz

Autorem článků se signaturou ( - web - ) je webová administrace.

Kontakt

Lenka Špačková Březinova 72/5
Mimoň
CZ - 471 24
+420 724 522 279 lenka.fogl@seznam.cz