Berkovský kostel Sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech

Návštěvníkům Zákup bývá zmiňována doba rozkvětu města za vévodů Sasko-Lauenburských, představovaných Juliem Františkem a jeho dcerou, Annou Marií Františkou z Toskány a za Habsburků v osobě Ferdinanda V. Dobrotivého. Trochu neprávem se zapomíná na dobu, kdy patřily Zákupy významnému rodu Berků, proto se v příštím roce s některými osobnostmi z tohoto severočeského rodokmenu seznámíme blíže. Dnes se budeme věnovat prvotní berkovské podobě kostela sv. Fabiána a Šebestiána.

Berkové získali Zákupy od Vartenberků zřejmě na konci 15. století, vlastníkem byl možná už Jaroslav Berka z Dubé, který zemřel v roce 1493 a byl pohřben v dnes již neexistujícím kostele sv. Petra a Pavla v České Lípě (stál na dnešním Škroupově náměstí). Prvním potvrzeným majitelem zákupského panství byl Petr Berka z Dubé, v roce 1502 došlo totiž mezi členy rodu kvůli úmrtím k přerozdělování majetku mezi bratry zemřelého Jaroslava Berky Petrem a Jiřím a syny Jaroslava Berky Zdislavem a Adamem.  V roce 1518 přenechal Petr zákupské panství do užívání Zdislavu Berkovi s podmínkou, že to je pouze do jeho smrti. Až v roce 1532 prodali Petrovi dědicové Zdislavu Berkovi Zákupy natrvalo (od 2. března 1523 se stal Zdislav až do roku 1534 nejvyšším zemským sudím a v roce 1534 převzal od Vojtěcha z Pernštejna úřad nejvyššího hofmistra pozdějšího císaře Ferdinanda I., který zastával až do své smrti 11. září 1553).

Jak prokázal stavebně historický průzkum kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech, presbytář (kněžiště) mohl sloužit zřejmě již ve své prvotní podobě snad za Petra Berky z Dubé k bohoslužebným účelům. Nasvědčovala by tomu poměrně mohutná mnohoboká sanktusová dřevěná věž, jejíž stopy se dochovaly v krovech dodnes. Presbytář také vykazuje dílčí odlišnosti od celého trojlodí – zatímco trojlodí je zaklenuto valenými klenbami s trojbokými výsečemi, presbytář je zaklenut žebrovou cihelnou klenbou o jediném poli. Žebra se ve vrcholu sbíhají do kruhového svorníku s erbovním znamením Berků, což je přesvědčivým důkazem stavitele. Presbytář byl zjevně zpevněn opěráky a osvětlen třemi velkými hrotitými okny, jejichž tvar je původní. Je jisté, že presbytář tvoří nejstarší a stylově oddělenou etapu, datovanou na samý začátek 16. století. Jeho podobu si můžeme velmi přibližně ukázat na obrázku kostela sv. Jana Křtitele v Pardubicích na této straně – s tím rozdílem, že věžička (sanktusník) byla v Zákupech na opačném konci střechy.

Příslušníkům privilegovaných vrstev bylo umožněno též pohřbívání v interiérech sakrálních staveb – často v hrobkách nebo ve zděných zaklenutých pohřebních komorách, kde památku šlechtických rodů připomínaly honosné náhrobky, dochované dodnes v mnoha kostelích. Nejinak tomu bylo i v Zákupech. Letošní geofyzikální průzkum podzemí našeho kostela, který objednalo a zafinancovalo děkanství Zákupy, přinesl totiž nečekané překvapení. Když pracovníci ARÚ Praha pomocí kombinace elektromagnetické a radarové metody provedli měření, objevili překvapivé množství podzemních prostor, množství, s jakým se doposud nikde jinde nesetkali! Stručné shrnutí výsledků průzkumu uvádím níže. Rozsah a přesné vymezení objevených prostor lze upřesnit dalším termometrickým měřením s výkonnějšími zdroji a s 3D zobrazením v zimních měsících, kdy je kontrastní rozlišení největší. K tomu by bylo třeba ale dalších finančních prostředků.

Zatím objevené prostory můžeme rozdělit přibližně do osmi skupin (viz na plánu kostela):

1. největší podzemní prostor pod hlavním oltářem o rozměru asi 10 x 5 metrů
2. početná skupina hrobů nebo nezaplněných prostor mezi vyvýšenou plošinou oltáře a prvními lavicemi ve směru hlavní osy kostela o ploše asi 8 x 5 metrů
3. šestice hrobů nebo nezaplněných prostor v jižní boční lodi kostela mezi bočním oltářem a západním rohem s lavicemi
4. minimálně osm hrobů nebo nezaplněných prostor v jižní boční lodi v jihovýchodním rohu kostela
5. další velká skupina hrobů nebo nezaplněných prostor západně od konce lavic
6. menší skupina hrobů nebo nezaplněných prostor v západní části kostela v širším okolí sloupu
7. hrobka nebo skupina hrobů či dutin v místnosti vpravo od oltáře
8. velká hrobka (toskánská) v sakristii-místnosti vlevo od oltáře

O podzemí kostela není mnoho písemných zmínek. V soupise za Anny Marie Karolíny z roku 1755 v němčině se uvádí: „pod sakristií se nachází hrobka, v níž je v nádherných rakvích uloženo bývalé milostivé panstvo. Uprostřed kostelní dlažby leží také krycí kámen hrobky, v níž leží ostatky duchovních, patronů, prastarého panstva, dvorských kavalírů, dam, panen a jiné šlechty (pozn. aut. - skupina 1 a 2?)“

Poslední německý děkan Rudolph Fišar zaznamenal v německy psané děkanské knize v roce 1945: „Také duchovní měl starost o svaté nádoby. Koncem dubna otevřel za pomoci pana Niklatsche z č.p. 45 toskánskou hrobku pod sakristií. Vlevo od skleněných dveří, které vedou do presbytáře, zdvihnou se poklopy, které je nutno velmi opatrně odstranit, aby se nezřítily dolů, jelikož mají jen velmi nepatrnou podložku. Když jsou odstraněny, lze sejít dolů po kamenných schodech. Dole stojí voda asi 30 cm vysoko, odtokový otvor v půdě nebyl nalezen. Dvě nádherné rakve, které stojí na kamenném podstavci vysoko nad vodou, jsou v dobrém stavu. Dne 19. června byla hrobka znovu otevřena a uložené předměty opět vyjmuty. Nic se nepoškodilo, jen velmi lehká plíseň pokryla povrch koženého obalu, která nezpůsobila žádnou škodu. Nechť dá Bůh, aby žádný z mých vážených nástupců nepřišel do takové tísně jako já, a musel z podobné příčiny otevřít hrobku (pozn. aut. - Rudolph Fišar byl odsunut 6. června 1946 a zemřel 24. února 1948 v nemocnici sv. Alžběty v Eisenachu)“.

V letech 1983 až 1986 prozkoumávala podzemí kostela tehdejší státní bezpečnost.

Závěrem můžeme konstatovat, že prostory jsou většinou několik desítek centimetrů pod dlažbou kostela, a to pro vysokou hladinu spodní vody. Ta se bohužel v souvislé vrstvě nachází necelé tři metry pod povrchem a vzlínající vlhkostí zhoubně působí na celou stavbu a imobiliář. Z tohoto důvodu by bylo třeba zajistit větší finance a po potřebných povoleních provést za účasti odborníků průzkum alespoň berkovské a vévodské hrobky, aby se ověřil skutečný stav pozůstatků a výše poškození cínových rakví.

                                                                                                                                                                                     - Zdeněk Rydygr -

Zdroj: RNDr. Roman Křivánek – Geofyzikální průzkum kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech.

           Zdeněk Rydygr – Zlá léta (dosud nepublikováno)